Neskrývám, že když mě kontaktoval Jarda „Žluťák“ Křenovský a pozval na sraz do Varnsdorfu, očekával jsem klasický sraz veteránů a amerických vozidel. Ovšem to, jak byla organizace a i celá událost pojata, předčilo mé očekávaní 😊
Již začátkem roku mi bylo oznámeno, že se bude ve Varnsdorfu konat zajímavá akce, resp. sraz vozidel. Když přišlo na termín, já blbec zapomněl… Jenže Jarda na mne ne a zavolal mi ještě v průběhu týdne, aby se ujistil, zda přijedu. A ještě že to udělal, protože aniž bych to v té chvíli věděl, nepřijet – litoval bych.
Jediné, nad čím jsem váhal, bylo, zda nejet již v pátek a přespat tam. Věci ale se mely tak, že pracovní pátek jsem končil pozdě, tudíž jsem šel spát s myšlenkou, že ráno vstanu brzy a vyrazím na cestu kolem osmé hodiny. A tak se stalo.
Cestou tam jsem jel výhradně pres Česko, hlavně po silnici I/38, nic zajímavého. A tak jsem se rozhodl, ze nazpět pojedu skrze 3 státy, ale o tom později. Dorazil jsem na místo a samozřejmě jsem musel zavolat organizátorům, aby mne nasměrovali na správné místo. Musím pochválit osazení akce značkami, zřetelně označený organizační tým a zvlášť vjezdy pro „závodníky“ a diváky. A toto mne zmatlo – „závodníky“. Ptal jsem se sám sebe, „já přijel závodit?“ No dobrá, tak jo, když už, tak už, kurnik šopa 😊
U vjezdového stánku jsem byl nasměrován na místo pro parkování a neuniklo mi, že areál srazu byl skvěle připravený a auta jasně rozdělena – ameriky zvlášť, evropská auta dle ročníku a země původu, motorky… Krásná práce.
Dozvídám se něco o programu, který jsem jako správný „lump“ samozřejmě nečetl. Koncerty, sound contest, předváděčka hasičů (i pro děti), vyjížďka a…. „závod“, který po vyjasnění vlastně ani není závodem v pravém slova smyslu – jedná se hlavně o zábavu. V areálu potkávám kamarády a přátelé, které jsem tak nějak podvědomě v místě očekával, ale víte jak to je, člověk má z toho vždy radost 😊
Z konverzací také vyplývá, ze jsem se rozhodl správně jet až v sobotu. Přes přívětivé a teple sobotní počasí byla noc velmi chladná a teplota v poledne je o 6 stupňů nižší než ráno v Polabí. Řekl bych takové akurátní počasí pro konání srazu na louce u rybníka.
V areálu musím fakt pochválit dostatečnou přítomnost popelnic a odpadkových kosu, tudíž se nikde neválel žádný bordel. Dostatek food trucků a stánků s jídlem a nápoji je též hoden pochvaly. Kdo jezdi na srazy amerických aut, určitě poznal i stánky se suvenýry, které jsou k vidění právě na takových srazech. Neodolal jsem a koupil si americkou poštovní schránku, na kterou jsem si brousil zuby již nějakou dobu 😊
Aut rozhodně přes 200, dalších odhadem 100 motorek. Účast velice slušná. Sound contest vyhrává Žluťák se svým Chryslerem New Yorker, moc dobře známým ze srazů US vozidel, na který pamětníci Konopáče určitě vzpomenou i vzhledem k dražbě, která začínala na 1 Kč.
Od vydražení tohoto auta na něm Jarda udělal spoustu práce a jak je to u nej zvykem, na sraz opatřil jej nestandardně personalizovaným výfukem s osmi koncovkami. No jo, Jarda 😊
Druhé místo získal Luboš Čajan se svým Camarem z roku 1991 a motorem s úpravou „stroker“, speciálem stavěným na sprinty. To auto je naprosto neuvěřitelné již od pohledu, a co teprve když nastartuje všechny ty kobyly pod kapotou! Hudba pro uši. Na Luboška se moc těším, až začne sezona sprintů.
Čtyřhodinová vyjížďka mi připadá moc dlouhá, a tak souhlasím s nápadem Jardy, abychom jeli ke konci kolony a po projetí Schobru se vrátili na klidný pokec do areálu srazu.
Myslím si, že fotky, kterými jsem se snažil zachytit něco málo dění a účastnících se aut, dobře doplní to, o čem píši. Do večera smíchu, vtipů a rozhovorů nebylo konce, takže domu jsem se sbíral až kolem 22 h.
Organizátorům se povedlo ze závodů udělat strašně moc povedený sraz vozidel všech značek, ale starších ročníků. Dá se říct, ze horní hranicí pro výrobu vozidla byl rok 1999, tudíž kategorie youngtimer.
Jak jsem zmínil na začátku, zpáteční cestu jsem zvolil severně od Varnsdorfu a projel 3 státy cestou pres Zwickau a kolem polského dolu Turów. Kdyby někdo z východní části středních Čech chtěl jet do Varnsdorfu, rozhodně doporučuji cestu tudy. Úsměvný ovšem je fakt, ze při večerní cestě tudy člověk ani nepozná, kdy přejel státní hranice. Rozhodně se budu těšit na další ročník této akce a určitě opět přijedu. Doporučuji to pro další roky i vám ostatním, nebudete litovat, a rozhodně vezměte s sebou děti 😊
Anis
foto: Anis