Známe to asi všichni. Snažíme se sebevíc si držet bezpečný rozestup od vozidel před námi, abychom zvládli včas zareagovat na nenadálou situaci včas a nemuseli prudce brzdit, čímž bychom ohrozili všechny kolem nás. Stejně tak by měli činit ostatní účastníci silničního provozu jedoucí za námi. Ovšem, realita je ze strany ostatních vskutku jiná.
Správný bezpečný rozestup je na metr přesně samozřejmě špatně odhadnutelný, ovšem dnes a denně se jasně ukazuje, že se o to téměř nikdo ani nesnaží. A teď nemám na mysli zrovna jízdu v nižších rychlostech po městě, ale „vláčky“ vozidel jedoucích s minimálním rozestupem na rychlostních komunikacích či dálnicích. Při osmdesáti kilometrech za hodinu ujede vozidlo za jednu sekundu více než 22 metrů. Přičemž průměrná přibližná reakční doba šlápnutí na brzdu je 0,6-0,9 sekundy.
To nám jasně dává, že než vůbec zareagujete, ujede vzdálenost násobně vyšší, než je ta, kterou si od vozu před sebou držíte. V takovéto rychlosti se na někoho lepit je proto extrémně riskantní. Nestihnete totiž ani zareagovat, natož ubrzdit nenadálou situaci před sebou. Kinetická energie rozjetého vozidla prostě zaflekování na metru nedovolí. Kinetická energie přepočtená na ekvivalentní hmotnost ve výšce 1 metru je totiž zhruba 25krát vyšší.*
Proto tomu jednoduše nerozumím. Proč? Co tím daný řidič získá, čemu si tím pomůže? Tohle nebetyčné lepení se je opravdu nebezpečné a každodenní nehody – nedodržení bezpečné vzdálenosti je za rok 2023 šestou nejčastější příčinou nehod s celkem 4 642 nehodami, tedy v průměru 12,7 nehody denně – jasně ukazují, že si tímto počínáním řidič zadělává na komplikace, a to nejen v podobě materiálních škod sobě i třetí straně, nýbrž, a to především, si tím snadno při nehodě zajistí komplikace zdravotní.
________________________
*
Kinetická energie vozidla je energie, kterou má díky své pohybové rychlosti. Pro představu, jak velká je tato energie, můžeme ji přirovnat k energii potřebné k zvednutí tělesa určité hmotnosti do výšky 1 metru.
Příklad výpočtu pro vozidlo o hmotnosti 1.8 tuny:
- Rychlost 80 km/h převedeme na metry za sekundu: 80 km/h = 22,22 m/s.
- Kinetická energie se vypočítá jako ½ × 1800 kg × (22,22 m/s)2 = 444,357 J
- Tato energie odpovídá potenciální energii tělesa o hmotnosti přibližně 45.3 tuny zvednutého do výšky 1 metru.
Srovnání pro různá vozidla:
- Vozidlo o hmotnosti 2.5 tuny (2 500 kg): Kinetická energie = 617 162,5 J, což odpovídá hmotnosti 62,93 tuny.
- Vozidlo o hmotnosti 32 tun (32 000 kg): Kinetická energie = 7 899 680 J, což odpovídá hmotnosti 805,91 tuny.
Tento poměr zůstává přibližně stejný pro různě těžká vozidla. Kinetická energie přepočtená na ekvivalentní hmotnost zvednutou do výšky 1 metru je vždy přibližně 25.17 až 25.19krát vyšší než původní hmotnost vozidla, pokud se uvažuje stejná rychlost.
Tímto způsobem si lze lépe představit, jak velká je kinetická energie vozidla