Ačkoliv metr není v povinné výbavě automobilu, zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích zná celou řadu situací, kdy se něco odvíjí od vzdálenosti. Tak namátkou: při parkování před a za křižovatkou nebo přechodem pro chodce musí být ponechána vzdálenost alespoň 5 m. Při zastavení také musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh o minimální šířce 3 m (při stání alespoň jeden pro každý směr jízdy). Je určena maximální délka jízdní soupravy a různá pravidla určují, co smí a nesmí různě dlouhé soupravy dělat.
Délku soupravy pravděpodobně vyčtete z technického průkazu. S tím místem před a za křižovatkou či přechodem je to už složitější. Odhadnout můžete, ale poznáte přesně, jestli jste tam nechali 4,9 nebo 5,1 metru? Naštěstí toto nikdo moc nekontroluje a agilní strážníci s měřidlem určující vzdálenosti od hranice křižovatky jsou spíše z říše anekdot. Paradoxně je dokonce možné se setkat s parkovacími místy, která nechala obec vyznačit až k hraně křižovatky, zejména vychází-li z křižovatky jednosměrka směrem pryč.
Předjíždění cyklistů
Komplikovaným se stalo předjíždění cyklistů poté, co byl uzákoněn minimální odstup řidiče při provádění manévru. Tuto problematiku už popsal Marek v samostatném článku. S nástupem teplého počasí se cyklisté objevují na silnicích v čím dál větším počtu, tak můžeme vyhodnotit, jak nové pravidlo funguje v reálném životě.
Proč mi leží v žaludku povinný odstup při předjíždění cyklistů
Alespoň ze začátku s tím někteří řidiči bojovali. Báli se cyklisty objet, docházelo ke zdržování. Kromě situací, kde je silnice evidentně příliš úzká, existují i jiné absurdity. Tak třeba silnice je prakticky rovná, rovnoměrně široká, řekněme v kilometrovém úseku. Po cestě se ale střídají úseky s cyklopruhem (jedná se o jízdu v jízdních pruzích, není povinnost odstupu) a bez cyklopruhu (jedná se o předjíždění, je povinnost odstupu). Proč? V této situaci nepomáhají ani všudypřítomné betonové ostrůvky přechodů, které dále zužují profil trati a znemožňují objíždění cyklistů. Jednou takovou ulicí je i Mírového hnutí v Praze, kde jsem viděl, jak celá kolona vozidel jede za cyklistou a nikdo si nedovolí jej předjet, protože na parkovišti u plaveckého bazénu stálo auto s městskými strážníky. Předjíždět ho začali teprve až strážníci zmizeli z dohledu.
Nebo máte stoupací pruh na silnici první třídy – ten končí pod vrcholem kopce a zužuje se do jediného pruhu vpravo s pomocí balisetů. Co když předjíždíte auta levým pruhem, potřebujete se zařadit zpátky, a právě ve zúžení supí cyklista? Máte zabrzdit a počkat až projede úzkým hrdlem? Auta za vámi vám naskáčou do kufru. Navíc zabrzdění a opětovné rozjetí v kopci spálí zbytečně asi tak litr benzínu. Anebo se tam prostě vmáčknout? Ale to zase pácháte formálně přestupek a riskujete pokutu. Pamatujte, spousta cyklistů vozí kameru a bonzování je oblíbenou činností aktivistů (ne že by to byl životaschopný důkaz, ale na podání vysvětlení vás předvolají).
S plynoucím časem musím konstatovat, že většina řidičů nakonec začala pravidlo ignorovat a jezdí, jako by se nic nezměnilo. Ze strany cyklistů však pozoruji vražedné pohledy, zvláště na okreskách, kde mají pocit, že by asi auta jezdit neměla vůbec. Naneštěstí, s dalším přiznaným privilegiem sílí pocit nesmrtelnosti některých jedinců – ty pak třeba vidíme na silnici, i když hned vedle a rovnoběžně vede cyklostezka. O tom, že si nelámou hlavu s předností apod., jsem už psal.
Vulgární české silnice IV: Jsem nezranitelný!
Zatím jsem si naštěstí nevšiml, že by policisté pravidlu objíždění cyklistů věnovali mnoho pozornosti. Možná i protože jak sami přiznávají, je v terénu prakticky nemožné prokázat naplnění skutkové podstaty přestupku a zdokumentovat tak, aby to obhájili ve správním řízení. Že jsem si nevšiml, ale neznamená, že se to neděje, nebo že se to nezačne dít v budoucnu. A to se pak všichni budeme divit. Co teprve v případě nehody? Bude řidič automaticky viníkem, protože v daném úseku nemohl dodržet minimální odstup a neměl tak vedle cyklisty co dělat? Případně nenajde se někdo, kdo vám bude chtít dát pokutu za předjíždění ve vzdálenosti 1,4 m?
Bezpečná vzdálenost
O tom, že dodržování bezpečné vzdálenosti je nezbytnost, netřeba diskutovat. Speciálně řidiči old- i youngtimerů o tom vědí své a raději si nechávají větší prostorovou rezervu. Jenže co čert nechtěl, chytnul se toho úřední šiml a začal kvantifikovat.
Policisté objevili moderní technologii a napadlo je po vzoru ukrajinských obránců zapojit do boje drony. V bojovém prostředí má takový dron spoustu výhod. Předně, je relativně malý a tichý, takže se dokáže pohybovat nad terénem nepozorován. Obsluha dronu může sedět někde v teple v bunkru nebo ve velitelském vozidle. No a samozřejmě může dron nést různou výzbroj – kamerou počínaje a protipancéřovými zbraněmi konče.
Feed z kamery se dá v reálném čase analyzovat a odhalit tak s minimem úsilí všechny pohyby nepřítele. V silničním provozu tedy především měřit rychlost a vzdálenost od ostatních účastníků u každého auta. Předváděčka tohoto systému proběhla éterem v Událostech ČT1 (07.05.2022, reportáž ve stopáži 29.-36. min).
Určeným měřítkem bezpečné vzdálenosti byly zvoleny 2 sekundy. V reportáži jede po Hradecké dálnici více než 20 vozidel, z nichž takto definovanou bezpečnou vzdálenost nedodrželo ani jedno. Nehraje roli, zda jelo 0,2 s nebo 1,9 s za předjezdcem – přestupek byl formálně spáchán. A pokud náhodou si necháte místa před sebou víc, někdo vám tam vjede a najednou přestupek formálně pácháte, aniž byste stav zavinili. Youngtimeristi vědí.
Novela „šestapadesátky“: Poprava youngtimerů?
Asi nemusím zdůrazňovat, že v provozu řidič nemá možnost odstup od vozidla před sebou přesně změřit. Většina civilních vozidel, která jezdí po silnicích, není vybavena laserovým dálkoměrem, a když už některá nová ano, až na naprosté výjimky (např. některé renaulty) nepromítají hodnoty z lidaru či radaru řidiči na palubní desku či HUD. Když už ano, většinou se zobrazí obecné varování o nedostatečném odstupu, ale nemusí být jasné, zda je nastaveno na vzdálenost či čas a na jakou hodnotu.
V různých zemích se totiž bezpečná vzdálenost určuje jinak. Třeba v Německu a Švýcarsku se používá logika „Halber Tacho Abstand“ při rychlostech do 100 km/h. To znamená, že máte držet odstup v metrech odpovídající jedné polovině číslovky na rychloměru, např. při rychlosti 80 km/h by to bylo 40 m. Při vyšších rychlostech „Ganzer Tacho“, čili jaká je rychlost, tolik metrů odstup. V Rakousku se používají ty zmíněné 2 sekundy.
U nás v České republice se hovořilo o paušálním odstupu 30 m pro motorová vozidla do 3,5 t v rychlosti nad 80 km/h. Což je nesmysl, a lze jej demonstrovat použitím obecného vzorce, s nímž jsme se všichni setkali už ve fyzice na základní škole: v = s/t (rychlost = vzdálenost/čas). Pokud by měly být metriky porovnatelné, museli bychom tvrdit, že vzdálenost 30 m překonáme za 2 s, což odpovídá rychlosti 54 km/h. Při jiné rychlosti srovnání neobstojí. Konkrétní hodnoty si můžete prohlédnout v připojené tabulce: kolik metrů ujede vozidlo při dané rychlosti za 2 s a naopak, kolik sekund mu trvá překonat vzdálenost 30 m.
| V0 (km/h-1) | 2 s (m) | 30 m (s) |
|---|---|---|
| 0 | 0 | N/A |
| 10 | 6 | 10,80 |
| 20 | 11 | 5,40 |
| 30 | 10 | 3,60 |
| 40 | 22 | 2,70 |
| 50 | 28 | 2,16 |
| 60 | 33 | 1,80 |
| 70 | 39 | 1,54 |
| 80 | 44 | 1,35 |
| 90 | 50 | 1,20 |
| 100 | 56 | 1,08 |
| 110 | 61 | 0,98 |
| 120 | 67 | 0,90 |
| 130 | 72 | 0,83 |
| 140 | 78 | 0,77 |
| 150 | 83 | 0,72 |
| 200 | 111 | 0,54 |
| 250 | 139 | 0,43 |
| 300 | 167 | 0,36 |
Dále bychom mohli debatovat brzdnou dráhu toho kterého vozidla, reakční dobu řidiče nebo kolik prudkých zpomalení vydrží brzdové obložení, než se přemění v prach. Tento rozbor si necháme na příště, zatím stačí říct, že všechny tyto tři věci jsou výrazně proměnlivé. Z tabulky nám ale vyplývá, že 2 s zhruba odpovídají logice „Halber Tacho“ při rychlostech, s nimiž se setkáváme v běžném provozu.
Dokud ale (všichni) řidiči nebudou mít před sebou na přístroji přesnou hodnotu odstupu (v metrech, v sekundách, či oboje), dává použití dronů policistům nefér výhodu. Vzniká zde obrovský potenciál pro šikanu řidičů a případně korupci policajtů. Už dnes má sbor k dispozici údajně 15 ks dronů a plánuje pořídit další. Budou to lehce olítané Bayraktary od TerObrony…?
Materiální znak přestupku
Obě výše zmíněná témata, ač značně odlišná, mají jednu společnou rovinu. Při řešení přestupku ve správním řízení je nutné přihlédnout nejen k formálnímu znaku (to jest, došlo k porušení určitého paragrafu), ale také znaku materiálnímu. Otázka, kterou si musí úředník klást, je „Došlo k ohrožení jiných zájmů, chráněných zákonem?“ V případě dopravních přestupků tedy, zda byla ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezpečnost ostatních účastníků provozu.
Podle judikátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 14. 12. 2009 pod č.j. 5 As 104/2008 – 45 je nutné materiální znak přestupku vždy pro každý jednotlivý přestupek znovu prokazovat a nikoli presumovat.
Praxe je ale odlišná. Na tuto část dokazování úřady často rezignují. Zpravidla přijde provozovateli jen výzva k úhradě určené částky obsahující floskuli „Dne DT byla v MM automatizovaným technickým prostředkem používaným při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích bez obsluhy zadokumentována jízda motorového vozidla RZ, jehož nezjištěný řidič v rozporu s §§ řídil uvedené vozidlo…“ dokazování nula. Po stránce materiálního znaku přestupku je zajímavá další pasáž výzvy: „Jelikož výše popsané jednání vykazuje znaky přestupku podle §§,“ (formální znak) „nemá za následek dopravní nehodu, totožnost řidiče není známa.“ – materiální znak neprokázán. Taková výzva z důvodu právní nicotnosti směřuje rovnou do skartace.
Některé obce na to ale jdou od lesa a pošlou rovnou Příkaz k úhradě pokuty za správní delikt („SprDel“) v objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Pozor, na rozdíl od výzvy k úhradě určené částky je příkaz přímo vymahatelný a nemůžete jej bez dalšího ignorovat; v případě nesouhlasu je třeba do 8 dnů od doručení podat odpor.
V příkazu bývá údajné formální pochybení popsáno podobně jako v případě výzvy, dále okořeněno přibližně touto formulací:
„Provozovatel vozidla je postaven do role spoluodpovědného za ukázněné chování řidiče, kterému svěřil řízení jím provozovaného vozidla. Jestliže nedostojí této povinnosti, aniž by zákon vyžadoval jakoukoli formu jeho zavinění, naplní znaky skutkové podstaty přestupku podle § 125f odst. 1 zákona.“
Provozovatel tak podléhá presumpci viny (sic!), ačkoli není v jeho silách zajistit, aby řidič jel vždy v souladu se zákonem. Prokazování materiálního znaku je vedeno argumentační ekvilibristikou zhruba tohoto znění:
„Materiální znak přestupku provozovatele vozidla spočívá ve společenské škodlivosti a je naplněn již samotným vytvořením potenciálně nebezpečné situace, aniž by muselo dojít ke konkrétním škodlivým důsledkům. Součástí skutkové podstaty přestupku totiž není jen následek v podobě zasažení do zákonem chráněných zájmů, nýbrž postačí pouhé jeho ohrožení. Proto se trestá již samotný způsob jízdy ohrožující bezpečnost okolních osob, i když zrovna není způsobena žádná nehoda či kolizní situace.“
Ponechme stranou, že místo o správním deliktu provozovatele úřad píše o přestupku provozovatele, formulace však působí jako presumpce, spíše než že by se jednalo o dokazování v souladu s výše zmíněným judikátem. Mimo jiné i proto, že celé odůvodnění je generované a zřejmě jej připojují k libovolnému přestupku, ať už skutečně k rizikové situaci došlo, či nikoli. Minimálně tak nesplňuje požadavek NSS na individuální dokazování u každého přestupku.
Úřad završuje argumentační břečku touto formulací:
„Jelikož správní orgán považuje přestupek za spolehlivě prokázaný, věc řeší příkazem.“
V případě, že obdržíte příkaz, doporučujeme podat proti němu odpor a pokračovat ve správním řízení, kde musí proběhnout kompletní dokazování a můžete využít různých opravných prostředků.
Co s tym budeme robit?
Na oblíbený dotaz havířů nemáme jednoznačnou odpověď. Když bylo nařízení dodržovat odstup 2 m od ostatních osob třeba ve frontě na banány, navrhovali kolumbijští vědci odhad vizualizovat délkou dospělce tapíra jihoamerického. Takový tapír má výhodu, že když ho vedete na vodítku, zřejmě se k vám nikdo nebude chtít přiblížit pod bezpečnou mez. Zároveň pokud by to někdo zkusil, budiž mu varováním, že při značkování teritoria tapír močí do výše očí.
Doporučení pro řidiče: 1,5 m je zhruba délka odstřelovací pušky s nasazeným tlumičem. Uvidíte-li na silnici cápka s „dlouhou tichou“, není to terorista, jen si měří bezpečný odstup. Při parkování (5 m) pak např. 2 pušky + 1 tapír.
A tak se ptám parafrází babky z Kulového blesku: Vozíte v autě metr? A mohla bych ho vidět?
Jindra
One thought on “Vozíte v autě metr? A mohla bych ho vidět?”