Nové pravidlo o předjíždění cyklistů, které stanovuje povinný odstup 1,5 metru a které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2022, je do očí bijícím diletantstvím zákonodárců a neschopností opozičních poslanců a senátorů mu vtlouct přijatelnou podobu.
Stanovuje další povinnost řidičům aut, aniž by se zamýšlelo nad tím, že řidiči aut nemají žádnou možnost zajistit, aby bylo pravidlo splněno. Řidič nemá jak změřit, jestli cyklistu předjíždí ve vzdálenosti 149 nebo 151 cm. Policii se to jednak nelíbí, jednak v podstatě nemá jak nade vší pochybnost dokázat porušení tohoto pravidla, přinejmenším v hraničních případech, ale za jednu z těchto vzdáleností řidiči hrozí pokuta, za druhou ne.
Takové pravidlo navíc znamená, že na řadě silnic v ČR nebude legální cyklistu předjet. Řekněme, že cyklista jede 50 cm od krajnice, aby jel bezpečně, neriskoval pád do příkopu. Sám má šířku třeba 70 cm. To znamená, že auto musí jet okrajem pravého zrcátka nejméně 235 cm od pravé krajnice. Je-li auto široké přes zrcátka 2 metry a bez nich třeba 190 cm, potřebuje na legální předjetí cyklisty šířku vozovky nejméně 430 cm.
Přitom řada českých silnic má šířku sotva tři metry a dvě auta se tam vyhnou jen tak, že jedno z nich sjede z asfaltu na krajnici a zastaví. Cyklisté přitom právě takovéto silnice hojně využívají, protože tu bývá malý provoz, a také tudy bývají vedeny cyklotrasy.
Naopak cyklistovi novela zákona nestanovuje žádné povinnosti. Neexistuje ustanovení, že řidič nemotorového vozidla (tj. cyklista) musí umožnit rychlejšímu vozidlu předjetí, v krajním případě i tím, že zastaví na krajnici. Tvůrci novely argumentovali tím, že cyklisté budou ohleduplní a předjetí umožní – ale zároveň samotný důvod pro novelu obhajovali tím, že nelze spoléhat na ohleduplnost řidičů. Chucpe.
Dokonce se povinnost dodržet při předjíždění odstup nevztahuje ani na ostatní cyklisty, nýbrž výhradně na řidiče motorových vozidel. Konkrétně zní nový odst. 6 § 17 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích takto: „Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km/h je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.“
Cyklopruhy paradoxně pomáhají
Všimněte si, že je konkrétně zmíněno „předjíždění“. To znamená, že když jede cyklista ve svém jízdním pruhu (a toho je dle odst. 1 § 57 povinen užít, je-li zřízen, stejně jako cyklostezky souběžné se silnicí), nejedná se o předjíždění a odstup 1,5 metru se neaplikuje. Stejně tak při míjení protijedoucího cyklisty není odstup stanoven, takže minout cyklistu můžeme na úzké vozovce klidně s deseticentimetrovým odstupem.
Můžeme argumentovat tím, že řada cyklistů stejně porušuje už ta pravidla, která jim zákon ukládá, takže by si nelámali hlavu s jakoukoliv novou povinností. Možná ten zákon neznají – nic je nenutí zákon znát, neskládají žádné zkoušky před tím, než mohou jezdit po silnicích – ovšem třeba takovou červenou na semaforu zná každé malé dítě. Proč někteří lidé, když sednou na kolo, na její význam najednou zapomenou?
Ovšem kdyby nějakou novou povinnost dostali, v případě vyhrocené situace a přivolání policie by to byli oni, kdo by byl postihován. Ať už za neumožnění předjetí, nebo třeba za již minule zmíněné nesplnění pravidel co do výbavy jízdního kola, a tedy jeho nezpůsobilost k jízdě po silnici.
Abyste mě nechápali špatně, rozhodně to nejsou všichni cyklisté, kteří porušují pravidla. Většina z nich je dodržuje. A řidiči aut rozhodně taky nejsou svatí, třebaže jsem už vážně dlouho neviděl žádného jet na červenou, a to vídám řidičů aut na silnicích násobně víc než cyklistů, i přes nedávný rozmach cyklopruhů v Praze, kde žiji.
Ale už z toho, že kdykoliv vidím cyklistu řádně osvětleného, mám chuť zastavit a poděkovat mu, musím soudit, že nezodpovědných cyklistů je hodně. Proto mi pije krev nařizování dalších, navíc sotva splnitelných povinností řidičům aut, zatímco se cyklisté po silnicích prohání téměř beztrestně.
Jde cyklistu postihnout?
Třebaže cyklistovi žádná nová povinnost nevznikla, přeci jen je možné, aby byl potrestán za dělání naschválů řidičům aut – za to, že neumožní své předjetí. Není to nic nového, stejně mohl být cyklista – nejen on, jakýkoliv jiný řidič – postihován dosud, jenže cyklistu není jak identifikovat, i když máte palubní kameru. (Pokud třeba nemá na sobě trikot svého závodního týmu.) V drtivé většině případů ho musíte zastavit na místě, a to jde dost těžko, protože pěšky, když vystoupíte z auta, ho nedoženete, autem ho nejde zablokovat, neboť než vystoupíte, stejně ujede jinudy, a cíleně ho srazit by byl trestný čin.
Tedy, k možnostem postihu. Jednak podle odst. 2 § 18 řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, a do tohoto ustanovení by se mělo vejít neumožnění předjetí rychlejšímu vozidlu nejpozději ve správním řízení, a jednak podle odst. 4 § 17 řidič předjížděného vozidla nesmí bránit předjíždění. Že je cyklista řidič nemotorového vozidla, vyplývá celkem jasně z ustanovení § 2.
Tresty za porušení těchto ustanovení nejsou extrémní, spadají pod tzv. jiné jednání v písm. k odst. 1 § 125c o přestupcích fyzických osob, které je „ohodnoceno“ pokutou do 2000 korun příkazem na místě nebo 1500-2500 korun ve správním řízení. Samotné nedodržení odstupu při předjíždění cyklisty řidičem motorového vozidla má sazbu stejnou.
Ovšem, jen tak na okraj, když už policie přijede, je třeba šero a cyklista nemá odrazky ani světla, dle písm. a odst. 1 § 125c řídí vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu. A za to už je trest 5-10 tisíc korun ve správním řízení a zákaz řízení na 6-12 měsíců.
Jak to, že absencí osvětlení ohrožuje ostatní? Chodec třeba vstoupí do vozovky, mysle si, že nic nejede, protože neosvětlené kolo neuvidí, bude sražen a zraněn. Nebo řidič auta zahájí předjíždění, protože neuvidí neosvětleného protijedoucího cyklistu, srazí se s ním a při nehodě mu vznikne škoda na majetku či zdraví.
Přes to všechno ale věřím, že cyklisté nebudou nové povinnosti řidičů aut zneužívat, že se řidiči aut nebudou bát cyklisty předjíždět a že všichni vždycky dojedeme ve zdraví do cíle.
Marek
Foto: Pixabay
2 thoughts on “Proč mi leží v žaludku povinný odstup při předjíždění cyklistů”