„Stádo ovcí trpělivě přešlapuje v levém pruhu dálnice…“ píše Hamster v nejnovějším Autíčkářově hejtu. Stádo ovcí, se kterým on – ač jinak poměrně přesně a správně komentuje nešvary českých silnic – souhlasí. „Vlk“, který v takovou chvíli jede v pravém pruhu, bude „v příštím životě moučným červem“.
Hovoří o situaci, kdy se v levém pruhu dálnice vytvoří kolona vozidel čekajících na to, až někdo pomalejší daleko vpředu dokončí předjížděcí manévr a zařadí se doprava. V takové chvíli bývá pravý pruh často prázdný nebo téměř prázdný, protože se všichni nastěhují doleva, aby náhodou někdo nebyl před tím kamionem – ke kterému to sami mají ještě půl kilometru – dřív než oni. „Vlk“ je ten, kdo tuhle kolonu předjede pravým pruhem a nacpe se do ní až těsně za tím kamionem.
Třebaže je zde míněno cílené vlkovo předjetí kolony pravým pruhem, které těžko schvalovat, dovolte mi tento bod jinak trefného článku nahlédnout trochu z jiné strany. Ty „ovce“ v levém pruhu se na sebe v té zhruba stokilometrové rychlosti, v níž čekají, než kamion o půl kilometru dál vpředu dokončí předjížděcí manévr, neskutečně lepí.
To je naprosto dokonalý set-up pro řetězovou nehodu. Stačí, aby jeden trochu přibrzdil, ten za ním přibrzdí o trochu víc, některý další se hrabe v infotainmentu – a bum. (Jedna ze tří nehod, které jsem v životě způsobil, byla vinou nepozornosti, protože jsem se v koloně hrabal v rádiu a pak jsem to nedobrzdil.)
Vulgární české silnice II: Havěť na cestách
A já mám být v příštím životě moučným červem jen proto, že se tohohle nechci účastnit, a tak uhnu do pravého pruhu, kde mám před sebou dost místa?
Nepotřebuji v něm jet 150, dokonce ani 130, klidně pojedu +- stejnou rychlostí jako levý pruh. Jenže v něm dřív nebo později vždycky dojde k situaci naznačené výše bez toho „bum“ – někdo prostě zpomalí, takže levý pruh jede pomaleji než já.
To není můj problém, koneckonců dodržuji odst. 1 § 11 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Jedu vpravo.
Necítím se být vlkem ani ovcí. Jen mě mrzí, že zrovna v článku na Autíčkáři se autor staví na stranu těch, kteří zapomínají, že se v Česku jezdí vpravo.
Marek
foto: Pixabay
3 thoughts on “O moučných červech a bezpečném odstupu”