Letos tak trochu nestíháme aktualizovat náš web. Ne, že bychom se chtěli na něco vymlouvat, popravdě není na co. Občas se prostě musí řešit věcí operativně, hned, jak nastanou,, což se letos v mnohých případech děje. A řekl bych, že je to tak v pořádku. Jednak aktivita spolku nekulhá, a jednak jsme zavedli několik změn. Jak se promítnou do života, brzy uvidíte.
A co jsme tedy dělali na jaře? Jely se další 3 Café en Gasolinera, navštívili jsme pár srazů, ale nejen to. A v tomto článku se vynasnažím toto dění minulých měsíců shrnout dohromady. 😊
První takovou událostí byla 39. edice CEG. Jelikož termín našeho setkání a cruisingu vycházel na stejné datum, jako letošní První jarní bublání, cílem nám byl tento sraz, který v Česku již v minulosti dostal status oficiálního otevření srazové sezóny. Mimochodem, pro Josefa byl to první plnohodnotný sraz amerických vozidel, na který měl čím jet, resp. měl to správné vlastní auto – Chrysler LHS, řečený „Elvis“. Původně jsme se měli sejít na benzince v Zásmukách, ta však byla bohužel v rekonstrukcí, tudíž jsme místo srazu byli nuceni operativně pošoupnout do Uhlířských Janovic. Tak či onak, dopadlo to dobře, na benzince jsme se sešli, dali rychlou kávu a vyrazili.
Naše letošní cesta na „Bublání“ byla jiná, než je to každým rokem zvykem. Nejeli jsme kolem Kolína a přes Kutnou Horu, ale přes Kácov, Trhový Štěpánov a Zdislavice. Příjemná změna, příjemná cesta. Počasí na Prvním jarním bublání bylo spíše studenější, zažili jsme již ale v předchozích letech i horší, včetně epického konání, při němž by se dala Jizbice pod Blaníkem, kde se sraz koná, překřtít na Zimnici pod Deštníkem. Kdo tam tehdy byl, určitě si vzpomene. 😊 A tím, že se na stejný víkend sešly asi tři další srazy, areál ani nebyl nijak přeplněný, což také bylo v posledních letech běžné. Shrnuto, podtrženo – opět ta pohoda a „sraz veverek“, jak má být.
Jak si Josef užívá Elvise, se rozepíše on. Pravdou je, že jsem na to auto strašně pyšný, dodnes je velmi charakteristické, jedinečné a budí pozornost. A navíc skvělé jezdí! 😊 Ne, že bych nebyl pyšný na svůj výkon při úpravách dakoty, naopak to auto mě moc baví. Ale co si budeme povídat, 12 společných let již je znát s ohledem na zvyk. Za následek považuji to, že mě midsize pickup nesmírně baví, nedokážu si již život bez něj představit, ale furt mi oko sem tam ulítne směrem k 1st gen LH (Že by pro změnu brzy nějaký concorde? <dej si facku vole!> :-D).
Další naší událostí byla 40. edice CEG. Jednak kulatiny, které připadly na květen, jednak termínem se to sešlo s Auto-moto Gulášem, srazem organizovaným našimi kamarády z AMKOB (Auto Moto Klub Osová Bítýška), a tak zazněl návrh, který byl následně realizován, abychom se cruisingem přes Vysočinu dostali tam. Náhodou, byla to první událost, která byla námi zadaná i na alternativní, autíčkařské sociální síti RoadStr. Tím taky vás, naše čtenáře, zvu, abyste se k nám na RoadStru připojili a tvořili spolu českou komunitu autíčkářů, oproštěnou od politických názorů a všeobecné nespokojenosti, která poslední dobou převládá na platformách Meta apod. Radí vás tam uvidíme 😊
Zpět k tématu. Cesta přes Vysočinu je vždy fajn pohledem z auta. Nebylo dvakrát teplo, ale jelo se velmi příjemně. Na místě na nás čekal slíbený guláš, dobrá nálada a brněnští přátelé v alfách. Na to, že to byl první pokus kluků z AMKOB o organizaci srazu, z mého pohledu to vyšlo dobře. Ano, počasí nehrálo do karet, navíc probíhalo mistrovství světa v hokeji a zrovna byl český tým na skvělé cestě k vítězství. I tak nám to nevadilo, abychom si hezky pokecali, sdělili nějaké zkušeností s auty a navzájem si ty naše popelnice okoukali. Za mne velmi fajn bylo i to, že dost aut přítomných v Osově Bítýšce bylo z kategorie youngtimer, nikoliv veteránů. Kdo mě ,zná ten ví, že nejvíce ocením „underappreciated survivors“. Pojedeme tam znovu, když chlapci něco zorganizují? Určitě! Třeba již na podzim, včetně nějaké burzy…?
Tak a jsme u dnešního dne. Jaro je za námi, červen končí a za chvíli prázdniny. Srazy se rozjely ve velkém a jedním z těch zajímavějších, které letos jsem náhodou navštívil poprvé, byl Jeep Weekend. O tom srazu (těžký punkrock, pecka!) se rozepíši v jiném článku, stejně jako o červnovém 41. CEG, který oslavoval Mezinárodní Den Autíčkářů (Car Enthusiasts Day).
Zatím se držte skvěle, pozdravuje vás tým Junk Rods. 😊
Anis