8:00, sobota ráno, zvoní budík a já se probouzím. CEG #27 je před námi. Volvo se rozhodlo, že levá přední pružina to vzdá, a tak padla volba na Chrysler Voyager třetí generace, který nedávno rozšířil naše spolkové řady, alias Tlustého Myšáka. 9:15, dotankováno a jedeme. Cílová stanice – Benzina Pardubice.
11:05, přijíždím na místo. Nečekal jsem to, ale bylo zde dost vysoké obsazení. Na to, že je únor, a ne zrovna slunný den? Paráda. Navíc, opomenu-li lednový novoroční cruising, kterého se ze zjevných důvodů leckdo (včetně mě) nemůže zúčastnit, jde o první letošní plnohodnotný cruising od A do Z, tedy začátek na pumpě, pokec, projížďka a pak? Žranice! A že byla pořádná a dokonalá. Ale o té později.
Postupně jsem se pozdravil v podstatě s každým, pokecal, výjimečně si nedal kávu (i když jsem kávoholik, a ne, nejsem nemocný), nýbrž monstera, a už bylo za pět dvanáct a my se řadili na start vyjížďky.
Tentokrát jsme nezapomněli vysílačky, tudíž domluva za jízdy byla podstatně jednodušší. Cesta krásná, svižná, užili jsme si ji všichni. Až tedy na jeden menší problém – Myšák se projevil jako správný junk rod. Stáhnu okno, chci vytáhnout, ozve se cvaknutí – a nic. Utržené lanko stahovačky. V cíli jsme to provizorně opravili a zajistili kusem prkna z kufru (aneb nechávejte bordel v autě a neuklízejte jej, nikdy nevíte, kdy se vám může zrovna hodit 😀 ) a bylo prozatím vyřešeno. A šlo se jíst.
Malebná restaurace Huja Burger v Borohrádku, kam jsme zamířili v cíli, je opravdu malá. Šest stolů, kam se usadí čtyři, při nejlepší vůli šest lidí, a to je vše. Ovšem kvantita není kvalita a zde se to opravdu potvrzuje. – málo míst, avšak dokonalé burgery. Krásně udělané maso, luxusní bulka, kroužky, dipy, hranolky z brambor, nelze absolutně nic vyčíst. A už vůbec ne ceně – s menu, které obsahuje velký burger, hranolky, nápoj a za pár korun příplatku omáčku, se vejdete do zhruba dvou set korun. Naprostá paráda. Nejsem zde rozhodně naposledy, protože tohle mě, a určitě nejen mě, nadchlo.
Nacpali jsme si břuchy, postupně se se všemi rozloučili a už se vydali po dálnici zpět směr základna. Tam jsme nechali Myšáka a s Márou vyrazili směr Praha. Výhodou je, že nyní bydlíme deset minut autem od sebe, tudíž domluva snadná.
První plnohodnotný letošní cruising tedy dopadl na výbornou a nastavil laťku docela vysoko. Věřme, že ty další budou jen lepší.
Jose
foto: Marek, Jose, Verča