Dnes si posvítíme na téma, které vlastně okrajově rozebíral již Mára ve článku O moučných červech a bezpečném odstupu. Téměř každý z nás když někam jede autem, zažívá situace, kdy nám jeden pruh končí a pokračuje jízda v jiném. Ať už připojovací, či se z průběžného stává odbočovací a tak podobně. Co ale zažívám denně za volantem v ulicích hlavního města Prahy (děje se tak všude, ale budeme se vztahovat konkrétně k Praze, protože tu denně křižuji), to mi občas nedá spát. Jedná se podle mého o ukázkový příklad stádního chování.
To se dá popsat jako chování, kdy mohou jednotlivci ve skupině jednat kolektivně bez centralizovaného směru. Tento termín odkazuje na chování zvířat ve stádech, smečkách, hejnech ptáků, ryb a podobně, stejně jako chování lidí v demonstracích, nepokojích a generálních stávkách, sportovních událostech, ale i řidičů a dalších. Zjednodušeně. Řidič, respektive držitel řidičského oprávnění jede, vidí směr kam potřebuje, v něm kolona. V tu chvíli přestane logicky uvažovat a prostě se zařadí. A je mu pak jedno, že přejíždí plnou čáru, vjíždí do BUS pruhu, blokuje křižovatku a tak podobně.
Jev, který budeme dnes rozebírat, je pro mne naprosto nepochopitelným, neboť jde o jeden ze základních prvků výuky v autoškole. Přesto však opravdu spousta řidičů nekoná správně. Řeč bude o připojovacích pruzích.
Modelovou situaci, na které budeme dnes stavět zažívám vlastně denně. V době dopravní špičky je na několika vjezdech do komplexu tunelů Blanka v Praze spuštěná regulace, aby se v tunelech netvořily kolony. To samozřejmě způsobí, že se kolony musí tvořit před vjezdem. A konkrétně vjezd do Bubenečského tunelu, tedy ulice Nová povltavská, se v tu chvíli stává místem velmi mysteriózním.
Zde máme dva průběžné pruhy vedoucí z ulice Povltavská, a dlouhý (cca 350 m) připojovací pruh z ulice V Holešovičkách ze směru od FN Bulovka, který se na konci, až v úrovni samotného vjezdu do tunelu, stává odbočovacím směr Troja. A právě v období regulace zde nastává situace, jež naprosto uniká mému pochopení. Téměř každý řidič, který sjede od Bulovky, se záhadně – v podstatě okamžitě – snaží nacpat, klidně ještě přes plnou čáru naprosto na samotném okraji ulice, do průběžného pruhu, jakoby jej tam přitahoval silný magnet. Řidiči v průběžném jej bez okolků pouští. Jednak tím pak blokuje plynulý průjezd pro vozidla jedoucí do Troji, jednak sám sobě prodlužuje jízdu tím, že taktéž stojí zbytečně v koloně a jednak tím samozřejmě prodlužuje jízdu všem ostatním.
Druhým příkladem může být nájezd na Barrandovský most ve směru z ulice K Barrandovu. Zde byly dříve na nájezdové rampě až dolu na most dva souběžné jízdní pruhy, z toho levý pro nezkušeného řidiče v křížení na mostě nebezpečný, nepřehledný. Došlo zde k úpravě, kdy levý pruh v křížení na mostě byl přepracován a na mostové rampě překreslen na BUS. Zde tato úprava vlastně ani nevadí, stejné kolony zde byly již dříve. Člověk se sice legálně nenapojí na most zcela bez kolon, ovšem místo to bylo opravdu rizikové, tak to zjevně potřeba bylo. Ale zpět k tématu. Kolony linoucí se po ulici K Barrandovu, zcela nesmyslně, nabírají řádu kilometru a víc, a to jen z důvodu, že levý průběžný pruh dole pod kopcem přechází v most směr Strakonická ulice. Řidiči tak zcela dobrovolně tráví čas v koloně, přičemž levý pruh mají 500-1500 m (dle dopravní situace) zcela volný, prázdný, legálně k užití. Zdá se, že i tam je v pravém pruhu instalován onen záhadný magnet.
A jak z toho ven? Jak tento čin redukovat? To netuším. Snad jedině pořádnou a pravidelnou osvětou. Protože velmi početná skupina řidičů se na silnicích chová opravdu jako stádo a navíc, spousta z nich si ještě myslí, že když například řídí třicet let bez nehod, že jezdí správně a bezpečně. Opak je ovšem pravdou. Tudíž, využívejte PROSÍM připojovací pruhy až do konce, neřaďte se kde nemáte. Způsobujete tím komplikace sobě i všem kolem.
Jose
foto: Jose, Bezpečné cesty, TSK hl.m. Prahy